neděle 4. června 2017

7 důvodů, proč tentokrát opravdu zhubnu (a změním životní styl)

Jak už jsem několikrát zmiňovala, pokusů o zhubnutí jsem absolvovala desítky, dost možná přes stovku. Ale přesto jsem teď poprvé přesvědčená, že to už fakt zvládnu a dojdu cíle. Pomalu budu hubnout a budu čím dál zdravější, až se jednou, za pár let, dostanu na zdravou a přijatelnou váhu.

Vím to, protože:

1. Vím mnohem víc o zdravé stravě a o cvičení, než kdykoli předtím. Tápala jsem v tom, kolik kJ vlastně jíst, co jíst, jak často jíst, zda snídat, když to nesnáším a podobně. Teď, po přečtení desítek knih, stovek článků a ještě více diskusí na internetu, do kterých přispívali odborníci, na to mám jasný pohled.

2. Protože vím, že chci žít. To souvisí s depresí, kterou trpím, ale poprvé v životě mám radost ze života a vím, že můžu mít hezkou budoucnost. Dosud jsem jen přežívala a myslela si, že to takové bude už navždy. Nebo spíš že to bude už jen horší. Ale není to tak, chci to změnit a definitivně jsem se rozhodla uzdravit, protože už vím, že to má cenu.
.
3. Protože mám opravdu dobrou motivaci. Doteď to bylo vyhýbat se posměchu, vypadat hezky a nebýt ta divná. Teď chci být zdravá, šťastná a vést dobrý život. Až se mi podaří zhubnout, tak snad i být jiným příkladem... A dobrý život je největší motivace vůbec a já vím, že to tak bude.

čtvrtek 1. června 2017

Začínám s hubnutím naplno

Hubnutí je moje celoživotní téma. Nadváhou a posléze obezitou jsem trpěla už od raného dětství a poprvé jsem začala hubnout asi ve dvanácti letech. Od té doby proběhly už doslova desítky, možná dokonce stovky pokusů o zhubnutí, ale, jak víte, nevyšlo to. Nejdéle jsem to vydržela dva měsíce, během kterých jsem cvičila 30 days shred a posléze se věnovala rychlé chůzi, tehdy jsem zhubla 10 kilo. Ale pak jsem se zase vrátila do zajetých kolejí a nabrala to. Nebyl to jojo efekt, nijak jsem nehladověla, jedla jsem, kolik jsem jíst měla, ale prostě jsem se vrátila k tomu jíst jako prase. :)

Teď mám obrovskou motivaci to zkusit znovu, tentokrát opravdu naposled. Chci z toho pobytu v blázinci vytřískat co nejvíc a je to naprosto skvělý okamžik pro začátek hubnutí. Navíc mám na to skvělý diář Deník hubeňoura od Clever Minds(dočkáte se i recenze), který mě bude motivovat, protože strašně miluju různé tabulky a zapisování. A k tomu mám ještě jednu tajnou motivaci, o které se dozvíte v příštím článku. :)

Takže tímto oficiálně oznamuju, že ode dneška opravdu hubnu. Založila jsem si profil na kalorických tabulkách, vypočítala jsem si, kolik přesně jíst kalorií a kolik jakých makroživin, koupila jsem si pěknou lahev na pití, aby mě o něco víc bavilo pít vodu (:D) a od příštího týdne začnu plnit tento Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, co se po letech zase rozhodli hýbat. Vždycky jsem chtěla začít běhat, ale se současnou váhou nemůžu, takže mi vyhovuje, že ten plán začíná jen chůzí a až po devíti týdnech se začíná s velmi pomalým během vždy na dvě minuty. A to je fajn. Pan Škorpil navíc ví, co dělá.

Jídelníček jsem si zatím nastavila na 2100 kcal, což mi připadá hrozně moc, ale vyšlo mi to ze vzorečku, kdysi mi podobnou hodnotu doporučila i výživová poradkyně a navíc to stejně bude méně, než jím dosud, takže to zkusím a uvidím, jestli něco shodím. Kdyby ne, prostě si za dva-tři týdny kalorie mírně snížím. Co se týče makroživin, vychází mi to na 157 g bílkovin, 70 g tuku a 210 g sacharidů. Bude to fajn, protože je to dost jídla, dobře se to plánuje a mě navíc hrozně baví plánování a počítání... Budu jíst 4x denně, vyhovuje mi to víc než 5x-6x, protože pak pořád myslím na jídlo a navíc se cítím pořád "nedojezená", navíc to je nepraktické. A v červnu půjdu na diagnostiku inBody, abych průběžně mohla kontrolovat i procenta tuku a svalů.

Jsem hrozně nadšená a motivovaná, vím, že to moc dlouho nevydrží, ale taky vím, že už to nevzdám. Budu sem pravidelně psát, jak na tom jsem a časem si začnu fotit vše, co denně sním - určitě to pomůže jíst lepší věci, když budu vědět, že to uvidíte. :D Ale k tomu víc zase příště.